Taping je zpevňovací obvazovou technikou, která pomůže zafixovat postižené místo na těle (sval, šlacha). Zajistí tak postiženému místu jistou oporu i v dalším fyzickém zatížení. Přitom však postižené místo i nadále regeneruje.

Taping se v rehabilitaci neaplikuje vždy jen po zranění, ale i jako prevence dalšího poškození již známého oslabeného místa. Kromě fixačního  efektu využíváme  i drenážní účinky tapu. Pokud se  tape správně aplikuje, pomůže zredukovat i  otok daného místa na těle.

Taping  v rehabilitaci lze realizovat dvěma technikami – buď facilitační, nebo podpůrnou (s napětím) nebo inhibiční, (bez napětí).

Podpůrný taping má svůj prostor před sportovním výkonem a to v případě, že určité místo na těle vyžaduje podporu jeho funkce (částečně i zpevnění). Taping zajišťuje udržení kůže a svalové fascie (pokrývky svalu) v poloze, která při sportu omezí bolestivost již postiženého místa (jde o zamezení posunu fascie).

Taping inhibiční (bez vytváření napětí) má význam při potřebě dosáhnout zrychlení metabolického procesu, který je zároveň procesem léčení v podkoží (mezi kůží a svalovou pokrývkou). Tím se docílí v rámci rehabilitace urychlení procesu hojení při zánětlivých procesech v pohybovém aparátu (sval, svalový úpon, kloubní pouzdro).